Poslední zápas s Duklou začali Votroci na Julisce aktivně a hned v úvodu si vytvořili velké šance po standardkách. Klíčový moment první půle přišel ve 38. minutě, kdy byl Micku van Burenovi po zásahu VARu uznán jeho první ligový gól v černobílém dresu. Po změně stran byli aktivnější domácí, kteří čtvrt hodiny před koncem vyrovnali zásluhou Jacquese Fokama a následně byli blízko obratu, jenže Zadražil několika výbornými zákroky Hradec podržel. Další šance už gól nepřinesly, a tak si Východočeši odvezli z hlavního města jeden bod za výsledek 1:1.

Fotbalový klub Dukla Praha byl založen v roce 1948 pod názvem ATK Praha. Největší úspěchy zaznamenal v 60. letech minulého století, kdy na nově otevřeném stadionu Juliska vybojoval čtyři ligové tituly v řadě. V éře samostatné české soutěže však Dukla na mistrovský titul i triumf v Českém poháru stále čeká. Domácí zápasy hraje na stadionu Juliska s kapacitou 8150 diváků, kde tým vedený trenérem Holoubkem podporují fanoušci v tradičních klubových barvách – červené a žluté. Během své bohaté historie se Dukla představila i v evropských pohárech, v nichž nastoupila například proti Borussii Dortmund či Interu Milán.

Vzájemná bilance hovoří ve prospěch Dukly. Z celkových třinácti vzájemných utkání vyhrála devětkrát, přičemž Votrokům nastřílela čtyřiadvacet branek a inkasovala jich jen sedm. Hradec Králové naopak dokázal zvítězit jen ve dvou případech a dvakrát s tímto soupeřem také remizoval. Na celek z hlavního města si jistě vzpomenou David Ludvíček, Samuel Dancák a Jakub Hodek. Černobílý dres dříve oblékal odchovanec celku z města pod Bílou věží Dominik Hašek.

Historické okénko

Aniž si to tehdy kdokoli plně uvědomoval, hradecký fotbal se pomalu loučil se svými zlatými léty . Od senzačního mistrovského titulu uběhlo dva a půl roku. Votroci mezitím procestovali Evropu v zápasech Poháru mistrů, Středoevropského i Rappanova poháru a utkali se se soupeři opravdu zvučných jmen – FC Barcelona a Juventus Turín jsou ta nejslavnější. Jenže čas neúprosně běžel, mužstvo stárlo a více než polovina kádru se pohybovala kolem třicítky.

Do tohoto kontextu zapadl i ligový duel posledního podzimního kola, hraný 11. listopadu 1962. Do Hradce Králové dorazil obhájce posledních dvou mistrovských titulů – pražská Dukla. Tým plný reprezentantů z mistrovství světa v Chile, čerstvý vítěz Amerického poháru. V tabulce byl druhý, jen dva body za vedoucí Ostravou. Oproti tomu domácí Hradec byl až desátý, pouhé dva body nad sestupovým pásmem.

Sedm tisíc diváků přišlo v chladném podzimním odpoledni sledovat střet dvou světů. Na hřiště přivedl obě mužstva rozhodčí Galba a trenér Šubrt poslal do boje sestavu: Jindra – Černý, Hledík, Pičman – Krejčí, Kománek – Tauchen, Pokorný, Šonka, Kvaček, Zikán.

Překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat. Votroci byli po celý zápas lepším týmem. Už v 9. minutě otevřel skóre Kvaček a domácí pokračovali v tlaku. Stejný hráč další šanci neproměnil, Pokorný trefil tyč a mladý Tauchen po pravém křídle neúnavně táhl jeden útok za druhým. Hradec hrál s chutí, odvahou a kolektivní soudržností, kterou bylo radost sledovat.

Dukla tentokrát nepřesvědčila. Velké zápasové vytížení během roku 1962 si vybíralo svou daň – fyzicky i psychicky. Nejvýraznější postavou hostí byl Pluskal, který neúnavně pracoval v obraně i útoku. Zlom ale přišel v 67. minutě. Brankář Jindra, jenž neměl ideální závěr sezóny, inkasoval po dalekonosné střele Adamce z pětatřiceti metrů. Bylo vyrovnáno.

Hradečtí diváci odcházeli zklamaní. Ne proto, že by jejich tým selhal – ale proto, že lepší mužstvo nevyhrálo. Průběh utkání si říkal o vítězství. Votroci překvapili nejen soupeře, ale i sami sebe. Kolektivní hrou, nasazením a nadšením. Jenže remíza nestačila. Klidné přezimování nepřinesla – a budoucnost začínala být nejistá.

Na nedělní zápas si už nyní můžete vsadit u generálního partnera klubu, společnosti Tipsport.