Velice atraktivní utkání spolu oba celky sehrály na podzim v Malšovické aréně. Votroci šli na začátku zápasu do vedení, když se hlavou prosadil Petrášek. Liberec srovnal dorážkou Maška, ale Hradec si ještě do přestávky vzal vedení zpět po exkluzivním pasu Horáka a akrobatickém zakončení Vlkanovy. Ve druhé půli však dominoval Slovan, jenž zásluhou Mahmiče a Mikuly duel otočil a po výhře 3:2 odvezl ze soutoku Labe s Orlicí všechny body.

V posledním vzájemném utkání předvedli Votroci velmi disciplinovaný výkon. Od úvodu byli aktivnější, dobře kombinovali a Slovan prakticky nepouštěli do větších šancí. Rozhodující moment přišel ve 39. minutě, kdy Václav Pilař po rychlém průniku přesně zakončil k tyči a ukončil tak čtyřměsíční neprůstřelnost brankáře Koubka. Po změně stran Liberec zvýšil tempo a v závěru tlačil, jenže hradecká obrana v čele se Zadražilem všechny nebezpečné situace ustála. Východočeši tak pod Ještědem získali tři body, zároveň zde zvítězili (v rámci základní části soutěže) po dlouhých dvaatřiceti letech.

Vzájemná bilance mezi Votroky a Slovanem zahrnuje už čtyřicet soutěžních utkání a statisticky jsou úspěšnější Severočeši. Liberec si připsal jednadvacet vítězství, jedenáct duelů skončilo remízou a osmkrát slavili Východočeši. Na domácí půdě Hradce jsou však zápasy vyrovnanější, což potvrzuje pět výher černobílých barev a sedm remíz z dvaceti utkání. Souboje obou týmů navíc pravidelně nabízejí důrazný a emotivní fotbal, o čemž svědčí i vysoký počet žlutých karet. Ze současného kádru Davida Horejše mají k tomuto soupeři blízko Mick van Buren či Václav Pilař. Na opačné straně nalezneme Tomáše Koubka nebo Petra Juliše.

Historické okénko

Po závěru podzimní části I. národní ligy 1982/83 se Votroci krčili na samotném dně tabulky. Sedm bodů, pětibodová ztráta na záchranu a stále větší nervozita. Situace byla kritická. V klubu došlo ke změnám. Trenéra Moníka vystřídal Milan Šmarda a vedení přivedlo několik posil – Kotala, Kličku, Kaufmana, Matějku i zkušeného Lubase. Jenže ani jaro nepřineslo okamžitý obrat.

V neděli 1. května 1983 hostil Hradec Králové liberecký Slovan. Soupeř byl předposlední, měl o jediný bod více než poslední Spartak. Na záchranu však Východočechům stále chybělo šest bodů. Tehdejší atmosféru dokonale vystihovala návštěva – na Všesportovní stadion dorazilo jen 900 diváků. Trenér Šmarda poslal na trávník sestavu: Votruba – Mráz, Švadlenka, Křovák, Kaufman – Lubas, Hůlka, Ujec – Matějka, Klička, Kotal. Ve druhé půli nastoupili Pečenka a Vicány.

Domácí vstoupili do utkání aktivně a už v 8. minutě přišla první radost. Švadlenka vyslal kolmou přihrávkou kupředu Matějku a ten si tváří v tvář libereckému brankáři počínal chladnokrevně – 1:0. Hradec byl zhruba dvacet minut lepším týmem, působil živěji a odhodlaněji. Jenže postupně začal ztrácet tempo a Liberec se dostával do hry.

Po přestávce přišla pasáž, která domácím fanouškům přidělávala vrásky. Spartak ustoupil hluboko dozadu, nechával soupeři příliš prostoru a prakticky rezignoval na útočení. Šance si vytvářel hlavně Liberec. Hradec působil nervózně, nedůrazně. Úleva přišla až čtyři minuty před koncem. V 86. minutě vyslal Lubas prudkou střelu z trestného kopu, kterou liberecký brankář neudržel, a pohotový Matějka dorazil míč do sítě – 2:0. Definitivní tečku udělal v poslední minutě sám Lubas, když proměnil pokutový kop.

Výsledek 3:0 vypadal jednoznačně, samotný fotbal však budil jiný dojem. Přímý souboj dvou kandidátů na sestup zvládli lépe Votroci, oba týmy si tak po zápase vyměnily postavení v tabulce. Jenže herní projev zůstával daleko za očekáváním. Závěr sezóny záchranu nepřinesl. Historie se po necelých deseti letech opakovala. Hradec Králové spadl až do třetí nejvyšší soutěže – rána, která tehdy bolela celý klub i jeho fanoušky. Liberec skončil poslední a s Votroky tedy sdílel stejný osud.