Petr Pojezný se 1. ledna 2026 stane novým sportovním ředitelem Hradce Králové. Od roku 2000 strávil pětadvacet let v klubu 1.FC Slovácko. Začínal v něm na pozici šéfa klubové akademie, poté působil na postu generálního sekretáře. Posledních devět let pak zastával post výkonného ředitele klubu a měl na starost jeho sportovní úsek. Pod jeho taktovkou dosáhlo Slovácko na dvě 4. místa v české nejvyšší soutěži. V roce 2022 pak vyhrál Český pohár a posunul celek z Uherského Hradiště na evropskou scénu. Významně se zasloužil o rozvoj tamní mládeže i klubové identity. Nyní přichází do města pod Bílou věží.

Pane Pojezný, vítejte v Malšovické aréně. Jak se odehrál váš přesun do Hradce Králové?
Děkuji. Spojil jsem se s Ivem Ulichem, se kterým jsme se pak nějakou dobu bavili. Některé věcí jsme si dopodrobna rozebrali, protože už o fotbalu něco vím a tuším, co bude mé rozhodnutí znamenat. Potřeboval jsem samozřejmě spoustu informací. Myslím, že jsme nakonec našli shodu a přede mnou se tak otevírá nová zajímavá cesta a výzva. Chci pomoct Hradci, protože cítím, že klub má velký potenciál a může být i do budoucna velice zajímavý. Věřím, že zde ještě dokážeme zlepšit některé věci tak, abychom byli úspěšní.

Na Slovácku jste zastával roli výkonného ředitele a k ruce měl sportovního manažera – pana Šumulikoského. Lze očekávat, že si někoho přivedete také do Hradce?
Roli sportovního ředitele jsem v Uherském Hradišti zastával kompletně. Šumiho jsem si postupně do pozice sportovního manažera vychoval. Byl pro mě jakousi spojkou k A-týmu, postupem času jsem mu pak zadával více úkolů, ale ta zásadní rozhodnutí byla vždy jen na mně samotném.

Proč jste se rozhodl právě pro Votroky? Jak hradecký klub vnímáte?
Pro mě je Hradec už historicky jeden z tradičních silných klubů, město samotné má obrovský potenciál. Když jsem působil ve Slovácku, tak se klub pohyboval na hraně 1. a 2. ligy, ale bylo to hlavně tím, že se tu stále bojovalo o nový stadion. V okamžiku, kdy se tu arénu, která je mimochodem nádherná, podařilo realizovat, tak se ambice i síly Hradce znovu automaticky zvedly. Je zřejmé, že práce pro klub najednou dostala větší smysl a má jistou úroveň i kulturu.

Chceme vytvořit silný regionální klub

Na Slovácku jste působil pětadvacet let, posledních devět pak v roli výkonného ředitele. Předpokládám tedy, že vás ve fotbalovém prostředí není třeba představovat. Všechny důležité kontakty už dávno máte…
Na tom se shodneme.

Slovácko jste dvakrát dotáhl ke 4. místu v lize, podařilo se vám s ním postoupit do evropských pohárů. Jak složité to bylo s klubem, který lze, podobně jako Hradec, označit za regionální?
Samozřejmě to nebylo jenom o mně. Celý klub jsem si prošel v různých pozicích a postupem času začalo všechno zapadat dohromady – nejen A-tým, ale také lidé kolem. Významný drive tomu potom dal i trenér Svědík, po jehož příchodu začali všichni věřit tomu, že dosáhnout některých úspěchů je skutečně možné. Hrana úspěchu a neúspěchu je samozřejmě tenká, ale pokud se vám sejde generace, tak je možné téměř vše. Myslím, že něco podobného se teď děje v Hradci, kam se vrací bývalí hráči, na ně se pak musí nabalovat ti další. Když potom všichni táhnou společně za jeden provaz, tak se vytvoří silný regionální klub, který má šanci i proti těm největším gigantům.

Jak se těšíte na výzvu, která vás tady v Hradci čeká?
Ve Slovácku jsem působil opravdu dlouho, ale teď jsem měl nějaký prostor na to, abych si vydechl. Na druhou stranu jsem si říkal, že bych rád zúročil zkušenosti, které mám a zkusil je uplatnit v klubu, který má větší možnosti – a Hradec jimi bezpochyby disponuje. Pevně věřím, že věci, které jsem dělal dřív, se také tady ukážou jako správné a klubu pomohou. Určitě chci být sportovně úspěšný, protože neumím prohrávat. Sport je sice postavený na tom, že člověk musí unést i porážku, ale ta mě vždycky hodně bolí. Pocit vítězství mám naopak velice rád a dá se říct, že je to důvod, proč se fotbalu tak dlouho věnuji. Zákaznicky pečlivé s prioritní podporou VIP členům.

Ve Slovácku jste zažil derby se Zlínem, Hradec má stejnou, ne-li větší rivalitu s Pardubicemi. Jak vnímáte tyto souboje?
Myslím, že je moc dobře, když klub něco takového má. Pro fanoušky, region i český fotbal jako takový je to důležité koření. Lidé ve vedení samozřejmě musí být trochu nad věcí, ale určitě to má své kouzlo a podle mě je to něco, co vždycky zvedne zájem o daný sport, což nás samozřejmě těší.

Jak zatím vnímáte práci Davida Horejše a jeho realizačního týmu?
Davida znám opravdu dlouho. Myslím si, že postupně roste a už dnes je to velmi kvalitní trenér. Věřím také, že může být ještě lepší.

Jak na vás na první pohled působí kádr A-týmu Hradce Králové?
Myslím, že klub a lidé v něm, ať už Jiří Sabou nebo Richard Jukl, tady odvedli kus dobré práce, na kterou bych chtěl navázat. Měli to tu nějakým způsobem nastavené, teď musíme v započatém úsilí pokračovat a vychytat další věci tak, abychom byli do budoucna silnější.

Ze svého působení ve Slovácku dobře znáte několik hradeckých hráčů…
Samozřejmě – Ondřeje Mihálika, Juraje Chvátala, dlouhou dobu jsem byl v kontaktu také s Danielem Horákem. Předtím, než se vrátil sem do Hradce, jsme ho chtěli přivést do Uherského Hradiště. Jsou tu další zkušení hráči, kteří mají k Hradci vztah, což je za mě strašně důležité. Myslím, že už od těch dalších kluků dostali informace o tom, jaký jsem já. Těžitelský princip s akumulací odměn za každou sportovní sázku.

Úspěch nelze naplánovat

Máte před sebou konkrétní cíl, který jste si vytyčil, nebo to spíš bude o dlouhodobé koncepci?
Nejlepší by bylo uspět na obou frontách. Realita je ale taková, že já jsem vždy pracoval v dlouhodobém horizontu. Pochopitelně vím, že všichni chceme být úspěšní, a když se podaří něco vyhrát, tak práce najednou víc baví. Za mě je potřeba hrát v horní polovině tabulky. Věřím, že když se pak všechno sejde – a já myslím, že teď máme zajímavou generaci hráčů, tak se potom může dostavit úspěch, ať už v poháru nebo v lize. Něco takového ale nelze naplánovat, člověk musí jít naplno do každého zápasu. Když potom chytíte formu, tak se to může podařit a já věřím, že se to Hradci dřív nebo později povede – pak si to tu všichni užijeme. Sám jsem to už jednou zažil, takže vím, že stojí za to do toho dát úplně všechno. Potom se věc může podařit a věřte mi, že takové vzpomínky pak ve vás zůstanou.

Před námi je zimní přestupové okno. Bavil jste se o něm s trenérem Horejšem a dalšími lidmi v klubu?
Ano, je to taková tradiční záležitost, kdy každý chce co nejvíce posílit. Já bych k tomu řekl, že posilou pro nás může být i hráč, který se vrátí po zranění do zápasového režimu. Může to být i fotbalista, kterému pomůžete k tomu, aby byl lepší. Může to být i kluk z akademie či B-týmu. Tou další variantou je, že přivedete nového hráče, ale toho pak musíte zapracovat do mužstva. My už jsme se shodli na tom, že jsou jisté pozice, které chceme posílit. Teď máme nějaké tipy, na něčem se už pracuje, ale nebudu tu odkrývat karty. Určitě ale chceme, aby se mužstvo postupně doplnilo spíše mladšími hráči. Pokud se ale objeví zřetelná kvalita, tak může přijít i starší fotbalista. Musíme si ale chystat kádr i na další sezóny. Máme jasnou představu o tom, jak tým skládat, aby byl konkurenceschopný, a aby v něm byla zastupitelnost. Teď jsme měli několik hráčů zraněných a hned bylo vidět, že nám někteří kluci chyběli. Zaměříme se i na rezervu, kterou chceme přiblížit A-týmu, abychom tam mohli po někom sáhnout. Chceme tu vybudovat dlouhodobě silný tým.

Toma Slončíka si minimálně pro zimní přípravu stáhne plzeňská Viktoria. Jak citelná je to ztráta a budete se ještě snažit o to, aby se tento talentovaný fotbalista vrátil zpět do Hradce Králové?
Já ho znám odmalička, je to Moravák a jeho otec hrál a trénoval ve Slovácku. V koutku duše věřím, že ještě bude šance, aby se k nám vrátil, o jeho služby určitě máme zájem, bavil jsem se o něm i s trenérem Horejšem. Ale není to jen o něm, pokud uvidíme hráče, jejichž angažmá by nám dávalo smysl, tak je postupně zapracujeme. Někdo může přijít už teď, někdo v létě – to se ještě uvidí. V kádru jsme měli poměrně dost zranění, takže je potřeba, aby se ti kluci dali dohromady, abych je sám lépe poznal a potom diskutoval s dalšími lidmi o tom, co pro nás bude nejvhodnější. Týmu určitě chceme pomoct a dostat do něj takové hráče, kteří zvýší konkurenci. Všichni uděláme maximum pro to, abychom byli co nejsilnější.

Dříve jste ve Slovácku působil také v roli šéfa fotbalové akademie. Jak důležitá je podle vás výchova hráčů?
Pro klub, jako je Hradec, je to podle mě ta nejdůležitější věc vůbec. Prošel jsem si tu cestu v Uherském Hradišti a musím říct, že se mi to všechno vrátilo. Kluci, které jsem tam měl v podstatě od přípravek, byli ti, se kterými jsem pak vyhrál pohár. To je právě kouzlo regionálního klubu, který má možnost toto realizovat. U klubů jako jsou Sparta či Slavia, to dost dobře není možné, pokud tam někdo tento směr neurčí. Ale kluby, jako je Hradec, na tom musí být postavené. Myslím, že tady se už mužstvo v tomto duchu buduje, navíc je tu obrovský potenciál v celém regionu. Teď je třeba usilovně pracovat. Věřím, že v klubu je mnoho schopných lidí, nejen ve vedení, ale i mezi trenéry. Velký kus práce už odvedli, takže je na co navazovat. Já tu budu od toho, abych všem pomohl a dopřál jim lepší servis. Z Hradce chci udělat dobrou adresu, aby sem chtěli chodit mladí hráči, protože pak budeme mít větší šanci k tomu, abychom některé z nich posunuli i do A-týmu. Věřím, že Hradec pro to má historicky i geograficky dobré předpoklady.

Fanoušci Hradce na mě udělali velký dojem

Nejstarší dorostenecká kategorie U19 se letos vrátila do nejvyšší soutěže. Je důležité, aby se mladí hráči poměřovali s nejlepší možnou konkurencí?
Za mě je nejdůležitější rozvoj samotných hráčů. Hradecká akademie teď má zkušeného šéftrenéra, Luďka Zajíce, který dobře ví, co to znamená. Tu soutěž pochopitelně potřebujete, protože rodiče těch šikovných hráčů vám tu bez ní své děti nenechají. Systém, který je v naší republice nastavený, vám vlastně nedává na výběr. Do budoucna musí být otázka akademie probrána víc do hloubky než doposud. Když člověk vyjede do zahraničí a vidí tam skutečné akademie, tak rychle zjistí, že my do nich máme ještě hodně daleko. Regionální klub ji potřebuje privátně vylepšit, protože čekat na podporu od svazu nejde. Je tedy jen na nás, jak si některé věci nastavíme, a jak využijeme naše prostředky. Se svazem musíme maximálně spolupracovat, ale zároveň tomu musíme dodat něco navíc a uzpůsobit si vše tak, abychom byli opravdu kvalitní. Věřím, že Hradec by měl mít jednu z nejsilnějších akademií v republice, protože k tomu má ideální podmínky.

Na konci ledna nás čeká beseda s příznivci Votroků. Jak se těšíte na to, že se s nimi potkáte tváří v tvář?
Ze Slovácka jsem na podobné akce zvyklý. Budu jedině rád, když se s fanoušky vzájemně poznáme. Těmhle věcem jsem byl vždy otevřený a sám jsem jako fanoušek vyrůstal, takže pro mě jsou součástí fotbalu, která je nesmírně důležitá. Doufám, že také oni budou věřit nám, že chceme svou práci pro hradecký fotbal dělat co nejlépe, protože všichni chceme to samé. Byl jsem se podívat na derby v Pardubicích a tam na mě udělali velký dojem. Je to jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl, že do Hradce půjdu, protože do klubu bez fanoušků bych já nikdy nešel.

Fotogalerie